Uhelnou komisi po vzoru Německa chce v ČR vytvořit ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Komise odborníků by měla vymyslet, jak v Česku ukončit využívání fosilních paliv a přejít výhradně na obnovitelné zdroje energie a jádro. Brabec také uvedl, že zhruba od roku 2040 by v Česku mělo být zakázáno spalovat uhlí. 

Brabec to prohlásil v České televizi.

„Já bych rád po vzoru Německa založil, nebo přispěl k založení takzvané uhelné komise, kde velmi široká skupina odborníků, vědců, manažerů, politiků, a také nevládních organizací hovoří o budoucnosti spalování fosilních paliv,“ uvedl Brabec.

„Mně se ten německý model líbí. Abychom si řekli, jaké jsou reálné možnosti České republiky v možná ještě rychlejším přechodu z fosilních paliv na obnovitelné zdroje a na jádro. Jen na obnovitelných zdrojích samozřejmě zůstat nemůžeme, takovou pozici nemáme,“ dodal.

Tzv. uhelná komise v Německu letos v lednu rozhodla, že země přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038. V případě souhlasu všech stran bude možné termín předsunout už na rok 2035.

Počítá také s tím, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích dvaceti letech dostanou 40 miliard eur (přes bilion korun) ve formě strukturální pomoci.

Formální rozhodnutí o konci uhelné energie v Německu musí učinit vláda a parlament. Doporučení odborné „uhelné komise“ je však považováno za klíčové.

Podle Brabce „doba uhelná“ v České republice skončí kolem roku 2040. Dřívější termín by podle něj měl dramatické důsledky.

V ČR se v roce 2017 nejvíce elektřiny vyrobilo v hnědouhelných elektrárnách (42 procent). Zhruba třetina elektřiny se vyrobila v jaderných elektrárnách.

Obnovitelné zdroje energie vyrobily celkem 11 procent, z černého uhlí se vyprodukovalo pět procent elektřiny a zemní plyn přispěl čtyřmi procenty.

V ČR se v roce 2018 vytěžilo celkem 43,7 milionu tun uhlí (4,5 milionu černého a 39,2 milionu hnědého).

Evropské komise stanovila cíl, aby Evropská unie k roku 2050 dosáhla nulových čistých emisí skleníkových plynů.

Podle Brabce se to však nepodaří všem státům, neboť jde o „nesmírně ambiciózní scénář“.

Dokáže si to představit u severských zemí nebo Německa, naopak například u Polska nikoli. Na druhou stranu má podle něj Evropa jako jediná šanci se k cíli alespoň přiblížit.

Poukázal na to, že Evropa má dnes pouze 10% podíl na emisích skleníkových plynů na světě. Nejvyšší podíl má Čína – 25 procent, dále USA 16 procent.

„Je to o celosvětové solidaritě, protože i kdyby Evropa zítra přestala topit, svítit, jezdit autem, nezastaví klimatickou změnu,“ dodal Brabec.

V rámci národní politiky ochrany klimatu si resort vymodeloval scénáře, jak by vypadala Česká republika v roce 2050, aby uspořila 80 až 90 procent emisí skleníkových plynů oproti roku 1990.

V takovém případě by podle Brabce v Česku nemohlo být ani jedno auto na fosilní paliva, dávno by se muselo fosilními palivy přestat topit a znamenalo by to také dramatickou úsporu z hlediska živočišné výroby.

V současnosti má Česko závazek do roku 2030 snížit emise minimálně o 40 procent oproti roku 1990. Podle Brabce je možné, že se ČR dostane i na snížení o 45 procent. (sfr)