Státní rozpočet ČR je na případnou recesi připraven hůř než před 10 lety. Schodek rozpočtu by se z tak plánovaných 40 miliard podle NKÚ mohl propadnout až na 220 miliard korun.

Státní rozpočet České republiky není připraven na případnou ekonomickou recesi. Nachystán je ještě hůře, než tomu bylo před 10 lety. I mírné ekonomické ochlazení může způsobit vysoké schodky. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Schodek rozpočtu by tak z plánovaných 40 miliard podle NKÚ mohl propadnout až na 220 miliard korun.

Mandatorní a kvazimandatorní výdaje rozpočtu podle kontrolorů v roce 2018 vzrostly na 1069,1 miliardy korun a vyžádaly si tak víc než tři čtvrtiny všech příjmů státního rozpočtu. Stejnou měrou se podílely i na celkových výdajích.

NKÚ upozornil, že v době ekonomické recese se podíl těchto výdajů na příjmech rozpočtu prudce zvýšil a v roce 2009 na ně šlo víc než 87 procent příjmů rozpočtu.

„Je tedy zřejmé, že mandatorní a kvazimandatorní výdaje při zpomalení ekonomiky vytvářejí silný tlak na státní rozpočet, jelikož nižší příjmy musejí pokrývat vysoké ‚povinné‘ výdaje,“ varoval úřad.

Vláda by proto podle něj měla v době ekonomického růstu usilovat o konsolidaci mandatorních a kvazimandatorvních výdajů, aby pak měla v době ekonomické recese větší možnost fiskálně reagovat.

Ministerstvo financí prognózu kontrolorů zpochybnilo.

„V současnosti má ČR jedny z nejzdravějších veřejných financí v EU,“ uvedlo.

Poukázalo na to, že loni hospodařily veřejné finance ČR s přebytkem 0,9 procenta hrubého domácího produktu, což je druhý nejlepší výsledek v historii.

Dostatečnou rezervu pro běžné cyklické výkyvy ekonomiky zajišťuje podle MF dodržování střednědobého rozpočtového cíle, kterým je strukturální deficit, tedy saldo bez vlivu hospodářského cyklu a jednorázových opatření.

Ministerstvo financí také poukazuje na to, že na mandatorních a kvazimandatorních výdajích se podílejí víc než polovinou sociální výdaje.

NKÚ také připomněl situaci v roce 2009, kdy kvůli propadu příjmů skončil rozpočet ve schodku 192,4 miliardy korun proti plánovanému deficitu 52,2 miliardy.

Pokud by se obdobná situace opakovala letos, schodek rozpočtu by se z plánovaných 40 miliard podle kontrolorů propadl až na 220 miliard korun.

(pel)