Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které vede Klára Dostálová (ANO), má v účetní závěrce za rok 2018 chyby za víc než 5 miliard korun. Odhalilo to šetření Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). MMR také neplnilo své povinnosti při hospodaření s majetkem státu.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil údaje závěrečného účtu, vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky MMR za rok 2018. Kontroloři se zaměřili také na údaje, které MMR předkládalo pro hodnocení plnění státního rozpočtu. Z nich se následně sestavuje finanční výkaz.
V těchto údajích ani v závěrečném účtu nemělo MMR významné nedostatky.
Nesprávnosti v účetní závěrce vznikly zejména kvůli systémovým nedostatkům. Zveřejňované informace o hospodaření MMR tak v některých případech neodpovídaly skutečnosti.
„Celková hodnota nesprávností v účetní závěrce 5,43 miliardy korun je sice významná, v kontextu celé účetní závěrky MMR ale není zásadní,“ uvedl úřad.
Podle NKÚ jsou některé informace nespolehlivé, ale účetní závěrka není nespolehlivá v celém svém rozsahu.
Resort například nevykazoval správně informace o struktuře transferových nákladů. V účetnictví totiž nesprávně rozlišoval podíl hrazený čistě ze státního rozpočtu a podíl, který představuje předfinancování ze státního rozpočtu. Ten by měla ze svého rozpočtu následně uhradit Evropská unie.
Nesprávně účtovalo MMR také o opravách chyb vzniklých v předcházejících účetních obdobích a o tvorbě rezerv účtovalo až při vzniku závazku. Tím zkreslilo vypovídací schopnost některých zveřejněných účtů.
Další významnou chybou pak podle kontrolorů bylo, že ministerstvo meziročně navýšilo na dvacetinásobek hranici, od které účtuje na podrozvahových účtech.
V účetní závěrce tak vykázalo na některých účtech informace, které nebyly srovnatelné, srozumitelné a spolehlivé. MMR navíc neúčtovalo o vzniku významných podmíněných závazků z existujících soudních sporů.
V přehledu o změnách vlastního kapitálu podalo MMR výrazně zkreslené a nesprávné informace o pohybech vlastního kapitálu.
Ve finančním výkazu kontroloři nezjistili významné nesprávnosti. Závěrečný účet MMR sice neobsahoval některé povinně uváděné údaje a další údaje byly zatíženy nesprávnostmi, v souhrnu na něj ale neměly tyto chyby významný dopad.
Kontroloři také zjistili, že MMR nedodrželo základní povinnosti při hospodaření s majetkem státu.
Například při pronájmu nebytových prostor na Staroměstském náměstí v Praze nesjednalo v roce 2014 nájemné alespoň ve výši, která byla v daném místě a čase obvyklá.
Prostor o výměře 674 metrů čtverečních pronajalo za 3 700 korun za metr čtvereční ročně. Ve stejné době se přitom v této lokalitě pronajímaly podobné prostory i za 27 tisíc korun za metr čtvereční ročně.
Za dobu od uzavření smlouvy do konce kontroly NKÚ tak snížilo MMR výnosy ze státního majetku a příjmy státního rozpočtu nejméně o 41 milionů korun.
Nájemce navíc neplnil všechny sjednané povinnosti, ale ministerstvo vůči němu neuplatnilo žádné smluvní sankce. V dalším případě MMR nevymáhalo soudně pohledávku za více než 8 milionů korun a došlo tak k jejímu promlčení.
NKÚ prověřil i to, jak MMR napravilo nedostatky z předchozích kontrol. Z celkem 17 opatření provedlo MMR úplně a správně 11 opatření, 5 částečně a jedno vůbec. (pel)
