Inflace v Německu vyskočila v dubnu na rekordní maximum 7,4 procenta, což je nejvyšší úroveň od znovusjednocení Německa v roce 1990. V předběžné zprávě to oznámil německý statistický úřad Destatis. Důvodem růstu inflace jsou vysoké ceny energií a další hospodářské následky ruské invaze na Ukrajinu.
V březnu míra inflace v Německu po prudkém zrychlení činila 7,3 procenta.
Ve srovnání s Českem jde však stále ještě o relativně snesitelné tempo zdražování. Inflace v Česku v březnu zrychlila meziroční růst na 12,7 procenta z únorových 11,1 procenta. Byla tak nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 procent.
Německá vláda kvůli válce na Ukrajině v aktualizovaném výhledu na letošní rok počítá s inflací 6,1 procenta. Ještě v lednu přitom očekávala celoroční míru inflace 3,3 procenta.
Podobně vysoká byla inflace v Německu naposledy na podzim v roce 1981, kdy podobně prudce vzrostly ceny minerálních olejů následkem první války v Perském zálivu mezi Irákem a Íránem, uvedl statistický úřad.
Německé hospodářství se vedle vlivů války na Ukrajině potýká stále ještě s následky pandemie nemoci covid-19, zejména s problémy v dodavatelských řetězcích.
Ceny energií se tento měsíc v Německu meziročně zvýšily o 35,3 procenta, což je o čtyři procentní body pomalejší tempo růstu než v březnu. U potravin činil meziroční růst 8,5 procenta, v březnu to bylo 6,2 procenta.
Spotřebitelské ceny v Německu loni meziročně rostly o 3,1 procenta, což bylo nejvíce od roku 1993. Pro Němce to znamenalo dramatické zdražování, neboť země od roku 2012 nezažila inflaci v celoročním průměru nad dvě procenta. (sfr)
