Reorganizace policejním školám v letech 2013 a 2016 nepomohla. Náklady na policejní vzdělávání rostly, přestože si ministerstvo vnitra slibovalo peníze naopak ušetřit. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Školy se pak chybějící peníze snažily získat propouštěním zaměstnanců, a tak pak chyběli učitelé. 

První reorganizace policejních škol, při které plánovalo ministerstvo vnitra ušetřit 144 milionů korun, proběhla v roce 2013 kvůli snížení počtu míst u policie a zastavení náboru uchazečů.

„Nakonec požadovalo od škol nižší úsporu, a to přes 115 milionů korun. Ani té se ale nepodařilo dosáhnout,“ konstatoval NKÚ.

Náklady na policejní vzdělávání navíc od roku 2013 stoupaly z 565 milionů korun až na 761 milionů o pět let později.

Počet absolventů základní odborné přípravy policistů přitom výrazně klesl. V roce 2018 nedosahoval ani úrovně z let 2013 až 2014.

Reorganizaci policejních škol v roce 2013 provedlo ministerstvo z rozhodnutí vlády jako důsledek razantního snížení počtu míst u policie, uvedla mluvčí resortu Hana Malá.

„Úspora 115 milionů korun byla prokazatelná a logicky spojená se snižováním počtu zaměstnanců a policistů,“ řekla.

Policejní školy se snažily úspor požadovaných ministerstvem dosáhnout především propouštěním zaměstnanců.

„V následujících letech musely školy řešit akutní nedostatek zaměstnanců pro přípravu policistů, protože vláda rozhodla o navyšování počtu policistů,“ uvedl NKÚ.

Školy proto uzavíraly dohody o práci vykonávané mimo pracovní poměr.

V roce 2016 provedlo ministerstvo vnitra další reorganizaci a v jejím rámci převzal základní odbornou přípravu od policejních škol nový policejní útvar zaměřený na vzdělávání policistů. Fakticky ale výuka probíhá podle kontrolorů stále v areálech policejních škol.

NKÚ dále zkritizoval absenci plánu vnitra na to, jak zvýšit zájem absolventů policejních škol o nástup k policii.

(pel)