Demolice vepřína v Letech vyjde na dalších 117 milionů korun. O tuto částku požaduje navýšit svůj rozpočet ministerstvo kultury (MK). Peníze by měly být uvolněny z vládní rozpočtové rezervy a kromě demolice použity i na sanaci areálu a vybudování památníku v místě koncentračního tábora pro Romy.

Dodatečné náklady se nestihly zanést do letošního státního rozpočtu, ministr kultury v demisi Ilja Šmíd proto navrhne vládě změnu loňského usnesení týkající se Letů.

Areál vepřína převzalo do své správy Muzeum romské kultury, které je příspěvkovou organizací MK. Šmíd také požaduje navýšení rozpočtu ministerstva v příštích letech tak, aby mohlo muzeum zaplatit další pracovníky. Na pondělním jednání vlády proto předloží materiál, který by měl loňské usnesení vlády revokovat.

Stát uzavřel smlouvu s majitelem vepřína v Letech u Písku loni v listopadu. Kupní smlouvu uzavřeli ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová a předseda představenstva firmy AGPI, majitele vepřína, Jan Čech. Při podpisu smlouvy se odhadovalo, že přibližně 90 milionů korun bude stát odstranění budov a ekologické zátěže, 20 milionů korun pak vybudování pietního místa. Na něj by měly přispět takzvané norské fondy, památník má zahrnovat pietní síň a park a malou expozici s edukačním programem.

Stát firmě Agpi zaplatil již 80 procent z 450 milionů korun. Areál převzali začátkem dubna zástupci Muzea romské kultury. Podle Horváthové bude vepřín do konce roku zbourán. V areálu vepřína se uskuteční za 1,5 milionu archeologický průzkum místa. Začne v květnu, potrvá dva měsíce.

Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní, později se stejně jako tábor v Hodoníně u Kunštátu změnil na sběrný. Do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů. Podle odhadů nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.

Tábor na konci druhé světové války shořel. Archeologové na jeho místě loni našli jeho pozůstatky i předměty, které patřily lidem vězněným v táboře. Dostalo je Muzeum romské kultury. Projekt měl také získat materiály, na jejichž základě by šlo vyhlásit tábor památkou.

(jaz)