Prezident USA Donald Trump na summitu NATO v Bruselu přitvrdil a vystupňoval své požadavky vůči ostatním členským státům Aliance. Žádá, aby začali dávat 2 % HDP na zbrojní výdaje ihned a ne až v roce 2025. Před tím dokonce ostatní vyzval, aby dávali na zbrojení plná 4 procenta HDP.
Podle Trumpa již USA nechtějí platit za ochranu Evropy, když přitom tratí na obchodu.
„K čemu je NATO, pokud Německo platí Rusku miliardy dolarů za plyn a energii? Proč jen pět z 29 (členských) států dodrželo svůj závazek? USA platí za ochranu Evropy, ale pak tratí miliardy na obchodě. (Státy) musí platit dvě procenta HDP okamžitě, ne v roce 2025,“ napsal Trump po skončení společného zasedání.
Krátce předtím Trump spojence dokonce vyzval, aby zvýšili svůj závazek a na obranu věnovali čtyři procenta hrubého domácího produktu.
Závazek ze summitu v roce 2014 ve Walesu stanovil, že vojenské rozpočty se budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly zmíněných dvou procent HDP v jednotlivých zemích.
Vloni vydaly na obranu podle oficiálních odhadů NATO přes dvě procenta HDP jen čtyři členské země z 29: USA (3,57 procenta HDP), Řecko (2,36 procenta), Velká Británie (2,12 procenta) a Estonsko (2,08 procenta).
Nynější stav, kdy USA brání Evropu před Ruskem a evropské země, například Německo, platí Rusku vysoké částky za zemní plyn, je podle Trumpa vůči Spojeným státům neférový.
Americký prezident Německo za jeho obchody s Ruskem ostře kritizoval při schůzce s generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem před dnešním summitem NATO v Bruselu.
„Chráníme Německo, chráníme Francii, chráníme všechny tyto země a mnohé z nich jdou, uzavřou dohodu o plynovodu s Ruskem a platí miliardy dolarů do ruské pokladny. My je máme chránit proti Rusku, ale oni platí Rusku miliardy dolarů,“ uvedl Trump.
Německo podle Trumpa bude ze 60 až 70 procent závislé na dovozu ruských energií.
„To se nikdy nemělo stát, ale Německo je zcela závislé na Rusku,“ prohlásil americký prezident s tím, že je to pro NATO velmi špatná věc a je třeba o tom s Německem jednat.
„Platíte miliardy a miliardy zemi, proti které vás my máme chránit. Každý o tom mluví, po celém světě. My vás máme chránit před Ruskem, tak proč mu platíte miliardy za energii?“ zeptal se Trump na schůzce s generálním tajemníkem NATO Stoltenbergem.
Německo je zajatec Ruska
Trump také připomněl, že bývalý německý kancléř Gerhard Schröder je ve vedení ruského Gazpromu.
Německo je podle Trumpa fakticky ruský „zajatec“, i kvůli tomu, že se rozhodlo zbavit jaderných energetických zdrojů. NATO by se mělo energetickou závislostí na Rusku podle Trumpa zabývat:
„Máme chránit Německo, ale to získává svou energii z Ruska. To mi vysvětlete. Ale ono to nejde vysvětlit, víte?“
Stoltenberg Trumpovi připomněl, že v NATO je 29 spojenců, mezi kterými existují někdy rozpory s tím, že plynovod Nord Stream z Ruska do Německa je jedním z nich.
„Přes tyto rozpory jsme byli vždy schopni se spojit na klíčové věci, kterou je společná obrana. Silnější jsme společně než každý zvlášť,“ řekl.
Generální tajemník NATO také Trumpovi řekl, že v NATO zatím platí shoda na dvou procentech výdajů určených na obranu.
Podle Trumpa Američané na společnou obranu doplácejí desetiletí a na věc upozorňovali už jeho předchůdci v prezidentské funkci. Nic se však nezměnilo.
„Je to velmi nefér vůči naší zemi, je to velmi nefér vůči našim daňovým poplatníkům. Myslím, že tyto země musí přidat ne v desetiletém období, ale měli by přidat hned. Německo je bohatá země,“ prohlásil americký prezident s tím, že Berlín by své obranné výdaje mohl bez problémů okamžitě navýšit.
USA se s nynějším stavem podle něj nesmíří.
Česko chce 2 % v roce 2024
Česká republika dnes vydává na obranu zhruba 1 procento HDP. (více o tom čtěte také zde).
Reálně má na letošní rok (2018) ministerstvo obrany naplánovány výdaje na úrovni 59 miliard korun. V loňském roce (2017) podíl reálně činil 1,04 %.
Pro rok 2018 se podíl obranných výdajů k HDP má zvýšit na 1,11 %.
Požadovaný podíl 2 % výdajů na obranu vůči HDP má Česko podle dřívějších vnitropolitických dohod dosáhnout v roce 2024. Aktuální oficiální dokumenty však hovoří pouze o dosažení podílu 1,4 procenta do roku 2021.
„Česká republika je připravena postupně navyšovat výdaje na obranu nejprve na 1,4 procenta, poté až na dvě procenta HDP, což je doporučení NATO. Tuto hranici pokládám za optimální,“ reagoval na Trumpovu výzvu Hamáček.
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) uvedl, že českým cílem jsou dvě procenta HDP do roku 2024.
Předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že i když souhlasila s tlakem americké administrativy na vydávání dvou procent HDP a navrhovala v tomto duchu i změnu zákona, čtyřprocentní požadavek je podle ní zcela mimo realitu.
„Nejenom že by se s tím těžko srovnával státní rozpočet, ale bylo by složité tyto finance smysluplně a efektivně vydat,“ uvedla.
Musel by se podle ní kompletně změnit přístup k obraně a například by znovu musela být zavedena základní vojenská služba.
Člen sněmovního výboru pro obranu Jan Bartošek (KDU-ČSL) označil dosažení čtyř procent HDP v současné době za nereálné, protože jsou pro ČR těžko dosažitelná i dvě procenta. (sfr)
