Kvůli ochodu západních firem ze země může v Moskvě přijít o práci až 200 tisíc lidí. S tímto odhadem přišel starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Informoval, že moskevská radnice je připravena jim pomoci například rekvalifikačními programy.
Odchod zahraničních firem z Ruska je součástí protiruských sankcí, které Západ vůči Rusku zavedl kvůli invazi ruské armády na Ukrajinu.
Sobjanin napsal, že lidem, kteří přijdou v důsledku odchodu zahraničních firem z Moskvy, jsou moskevské úřady připraveny pomoci rekvalifikačními kurzy nebo nabídkou dočasné práce v sociálních službách.
Pozastavení aktivit v Rusku v reakci na invazi ruských vojsk na Ukrajinu oznámil například německý výrobce sportovního oblečení a obuvi Puma, švédský oděvní řetězec H&M, španělský prodejce oděvů Inditex nebo švédská nábytkářská značka IKEA. V Moskvě se tak mimo jiné kvůli tomu zavřela řada prodejen zboží zahraničních firem.
Sankce zprvu zasáhly finanční sektor a nyní mají velký vliv na ekonomiku obecně.
Hlavní problémy jsou spojené s dovozními restrikcemi a logistikou zahraničního obchodu.
Moskva měla v roce 2021 více než 12,5 milonu obyvatel.
Nabiullinová: Ruská ekonomika se musí transformovat, aby přežila sankce
Ruská ekonomika nemůže přežít donekonečna se svými finančními rezervami a bude se muset transformovat, aby se vyrovnala s dopady mezinárodních sankcí.
Prohlásila to guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová. Inflaci se podle ní Rusku podaří zkrotit až v roce 2024. Ve svém nejvýznamnějším projevu od doby, kdy Rusko 24. února napadlo Ukrajinu, Nabiullinová uvedla, že bude trvat až do roku 2024, než se podaří vrátit inflaci zpět na čtyři procenta, což je jinak stabilní cílení ruské centrální banky.
Ruský prezident Putin nedávno uvedl, že za poslední měsíc a půl vzrostly spotřebitelské ceny o 9,4 procenta a že meziroční inflace k 8. dubnu činila 17,5 procenta.
„Kurz rublu se vrátil na úroveň z první poloviny února,“ poznamenal prezident.
Nabiullinová nyní uvedla, že navzdory nedávné pandemické krizi ruský bankovní systém stojí „pevně na nohou“ a je schopen odolat vážným úderům.
Do začátku roku 2022 činil kapitál bank s přihlédnutím k rezervám asi 7 bilionů rublů, což je dokonce více než polovina celkového kapitálu. To v současnosti podle ní stačí na pokrytí až 10 % úvěrových ztrát, což je 2–3krát více než úroveň ročních ztrát v minulých krizích.
„Období, kdy může ekonomika žít z rezerv, je konečné. A již ve druhém a třetím čtvrtletí vstoupíme do období strukturální transformace a hledání nových obchodních modelů,“ konstatovala guvernérka.
Sankce se dotkly především finančního trhu, „ale nyní začnou stále více ovlivňovat ekonomiku,“ varovala a dále poznamenala, že centrální banka může kvůli sankcím nakládat s přibližně polovinou svých zlatých a devizových rezerv.
Hlavní problémy budou podle ní spojeny s omezením dovozu a logistiky zahraničního obchodu a v budoucnu také s omezením exportu.
„Ruští výrobci budou muset hledat nové partnery, logistiku nebo přejít na výrobu produktů předchozích generací,“ dodala Nabiullinová. To ale podle ní bude nějakou dobu trvat.
Podle guvernérky se k ruské obdobě mezibankovního převodního systému SWIFT připojilo 52 zahraničních organizací z 12 zemí.
Ruská centrální banka více než zdvojnásobila svou klíčovou úrokovou sazbu na 20 %, když ekonomiku zasáhly mezinárodní sankce, ale poté ji v dubnu snížila na 17 %, což signalizuje náročné ekonomické prostředí a zpomalení inflace.
Než míra inflace opět dosáhne cíle čtyř procent, což je záměr centrální banky, potrvá to do roku 2024. (sfr)
