Evropská centrální banka (ECB) zvažuje, že v rámci boje proti inflaci zvýší úrokové sazby až na úrovně, kdy přestanou stimulovat hospodářský růst a začnou jej brzdit. Uvedla to prezidentka ECB Christine Lagardeová.
„Očekáváme, že budeme sazby dál zvyšovat. A odstranění stimulů by nemuselo být dostatečné,“ prohlásila Lagardeová v projevu na bankovním fóru ve Frankfurtu nad Mohanem.
Upřesnila, že konečný rozsah a rychlost zpřísňování měnové politiky bude záviset na vyhlídkách inflace.
Lagardeová také varovala před nadměrnými rozpočtovými výdaji na pomoc spotřebitelům a podnikům čelícím prudkému růstu cen energií. Tato pomoc podle ní musí být pouze dočasná a cílená na ty, kteří se nacházejí v největší nouzi.
V opačném případě by tyto výdaje mohly podpořit poptávku, a tím také inflaci, varovala šéfka ECB.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu podle údajů statistického úřadu Eurostat zrychlil na 10,6 procenta ze zářijových 9,9 procenta. Inflace v EU se nachází na nejvyšší úrovni od zavedení jednotné evropské měny před více než dvaceti lety.
ECB na konci října zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009.
Lagardeová varovala před nadměrnými rozpočtovými výdaji na pomoc spotřebitelům a podnikům čelícím prudkému růstu cen energií.
ECB nynější kolo zvyšování úroků zahájila již v červenci. Předtím základní sazbu řadu let držela na rekordním minimu nula procent ve snaze o podporu ekonomiky eurozóny.
Depozitní sazba ECB v současnosti činí 1,5 procenta. Nachází se tak blízko takzvané neutrální úrovně, kdy hospodářský růst nepodporuje, ale ani nebrzdí.
Nejnovější prognóza ECB předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se v příštím roce zvýší o 0,9 procenta po letošním nárůstu o 3,1 procenta. Aktualizované hospodářské prognózy ECB zveřejní příští měsíc.
